Pod záštitou Evropského liberálního fóra http://www.liberalforum.eu/en/about/what-is-elf.html (ELF) se 9.11. t.r. konala "obchodní snídaně" na téma eHealth s velmi obecným zadáním programu. Dokonce jeho prezentace na webu zcela nesouhlasí se skutečným záměrem podle tištěných dokumentů, které byly zřejmě včas opraveny. ELF bylo založeno pod hlavičkou ALDE (Alliance of Liberals & Democrats for Europe). ALDE tvoří 60 evropských stran, které se domnívají, že jsou liberální a demokratické a jeho členem je strana ANO. Pořadatelem je ELF, avšak je příznačné, že není jakkoli zodpovědné za obsah programu ani prezentované skutečnosti nereflektují oficiální názory Evropského Parlamentu nebo ELF. Tolik jen o pořadateli, jehož zástupcem byl a také moderoval jednání Adam Vojtěch, nový člen parlamentu ČR za stranu ANO. Hlavními řečníky byli: Dr. Dieter Feierabend, projektový manažer udržitelných sociálních systémů a zdravotnictví za NEOS (strana pro nové Rakousko a liberální fórum) https://lab.neos.eu/ a Pavel Vepřek, expert na zdravotnictví ČR, předseda spolku Občan z.s. a člen týmů na Ministerstvu zdravotnictví. Peter Blaškovitš, ředitel slovenské instituce - Národné centrum zdravotníckych informácií http://www.nczisk.sk/Pages/default.aspx , se nedostavil. ačkoliv by mohl podat závažné informace vzhledem ke značně lepšímu pojetí eHealth na Sovensku.
Jako doprovodný dokument byla rozdána úvaha "Výzva českého zdravotnictví" od Adama Vojtěcha, která na obecné úrovni pojmenovává problémy českého zdravotnictví. Jde pouze o jeden z mnoha dokumentů za posledních více než deset let, který se snaží alespoň v krátkosti pojmenovat oblasti, jež je nutné řešit v rámci implementace řídících a výkonných procesů ve zdravotnictví s ohledem na technologický rozvoj ve společnosti. Historie pokusů o definici procesů eHealth a jejich uchopení se popisuje v přehledovém článku v časopise Ikaros (2015, roč. 19, č. 3) https://ikaros.cz/vyvoj-konceptu-ehealth-v-cr z roku 2015. Poslední stav rozvoje eHealth zachycují dokumenty na webu http://www.nsez.cz/ , kde jsou základní dokumenty svědčící o současném stavu realizace eHealth v ČR. Zmíněný dokument "Výzva..." čerpá ze zveřejněných dokumentů na velmi obecné úrovni, odhaluje stále jen počáteční fázi vývoje eHealth a obecně se zmiňuje o rizicích a problémech, které již léta stále setrvávají bez významného posunu.
Významnějšímpřínosem setkání mohla být přítomnost Dr Dietra Feierabenda, který se kromě jiné agendy ze zorného úhlu směřování EU zabývá problematikou zdravotnictví a publikoval na toto téma téměř padesátistránkový dokument "Das östereichische Gesundheitssystem. Ein Drama in 5 Akten. Eine pointierte Datenanalyse des OECD-Berichts: Health at a Glance – Europe 2016" (Rakouský zdravotní systém. Drama o 5 aktech. Specifická analýza dat podle zprávy OECD: Zdraví na první pohled – Evropa 2016, z dubna 2017) https://lab.neos.eu/wp-content/uploads/sites/4/2017/05/20170425_Analyse_Gesundheitssystem_PDF_druck.pdf .
Z dokumentu je vidět, že se rakouský systém zdravotnictví potýká s podobnými problémy jako český a autor považuje jeho stav za takový, jenž si vyžaduje akceleraci, aby jeho parametry byly udržitelné i do dalších desetiletí. Je zde uvedeno mnoho vypovídajících statistik ve vztahu ke zdravotnictví pro země EU a některé další vybrané země mimo EU. Velmi vypovídající je obrázek třívrstvé struktury rakouského systému zdravotnictví podle https://www.ehfg.org/about-us/ehfg/ .Poslední kapitola se nazývá velmi výstižně "Mehr Schatten als Licht? Innovationen im östereichischen Gesundheitsystem" (Více stínů než světla? Inovace v rakoském systému zdravotnictví.) Malým optimistickým příznakem je jen otazník na konci pesimistického výroku. 14.12.2016 totiž proběhla stávka a akční den pořádaný lékařskou komorou za účasti zejména lékařů primární péče proti zhoršujícím se podmínkám poskytování lékařské péče. To se týkalo především plánovaných úsporných opatření na zdravotní výdaje.
Přes uvedené těžkosti je v chodu systém ELGA Elektronische Gesundheitsakte (Elektronický zdravotní záznam). https://www.elga.gv.at/index.html
ELGA je organizace, která zastřešuje moderní a bezpečné informační a komunikační technologie (ICT) v rakouském systému zdravotní péče. ELGA již nyní usnadňuje pacientům a legálním poskytovatelům zdravotnických služeb - lékařům, nemocnicím, pečovatelským domům a lékárnám přístup ke zdravotním datům. Zlepšený tok informací pomocí ELGA portálu podporuje lékařskou, terapeutickou a ošetřovatelskou péči a péči o pacienty. Technologie jsou postupně implementovány od roku 2015. Od května 2016 je postupně implementována technologie eMedikation (eRecept). eMedikation je databáze, ve které jsou pro každého pacienta uloženy léky předepsané lékařem respektive odebrané z lékárny. eMedikation je součástí elektronického zdravotního záznamu systémem Elga, který také pacientům poskytuje přehled o dalších zdravotních záznamech. Cílem je zabránit nežádoucím interakcím a duplikacím v předepisovaných resptech. Start E-Medikation v rámci systému ELGA proběhl začátkem roku 2017. Rovněž proběhla rozsáhlá diskuse o bezpečnosti posílaných dat mezi zúčastněnými subjekty https://www.gesundheit.gv.at/ .
Do portálu ELGA se každý účastník může logovat buď mobilním certifikátem nebo kartou občana. Tato karta je součástí strategie eGovernment v Rakousku pro modernizaci aktivit občana. Na kartě je uložen elektronický podpis pro komunikaci se zdravotní pojišťovnou a dále tato eKarta obsahuje "spící" podpisové aplikace pro budoucí použití v zákonech podle digitální strategie eGovernment.
Tyto a další cenné informace ovšem na setkání bohužel nezazněly a bylo by jistě o čem diskutovat. Možná, že se Dr. Feierabend problematikou do uvedené hloubky nezabývá, možná mu nebyly položeny ty správné dotazy.
Protože byl přítomen prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek, rozběhla se debata na téma elektronického receptu (eRecept). Jeho používání bylo ustanoveno zákonem z r. 2007 a nyní probíhá od této doby už třetí varianta jeho aplikace. Historie je tedy dlouholetá a je znám všobecně trvalý odpor lékařů vůči jeho zavedení, kdy lékaři argumentují tím, že jde o hrubý netestovaný projekt, který stejně nebude plnit požadované výhody pro lékaře, pacienty, zdravotní pojišťovny a další subjekty. Přestože podle tvrzení ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeňka Blahuty je vše dokonale připraveno, lékaři protestují. Už v srpnu 2011 vlastně proběhlo první kolo používání první aplikace eReceptu (18 lékáren a desítky lékárníků a lékařů), což bylo již tenkrát označeno za "malý úspěch". Původní systém pro podporu eReceptu prodělal různé a velmi nákladné změny https://www.novinky.cz/domaci/436601-uloziste-temer-nevyuzivanych-ereceptu-stalo-318-milionu-zjistil-nku.html . Od této doby se po více než šesti letech začíná znovu, rovněž přes protesty lékařů, ale povinně od 1.1.2018 pod pokutou. Výhrady lékařů shrnuje např. web http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/erecepty-elektronicke-recepty-2018-povinne-u-vsech-lekaru-i-duchodci-patologove-radiologove-lekari-na-materske-dovolene-ad . Zdá se tedy, že problematika nasazení eReceptu opět nebyla zvládnuta, i když možná jen nedostatečnou informační kampaní a možná neexistující identifikací námitek lékařské veřejnosti. Půl roku před povinným vydáváním eReceptů je v systému zapojena jen necelá čtvrtina lékařů. Je to kromě jiného zřejmě i důsledek zásadní nedůvěry lékařů v dodavatelský softwarový systém vytvořený už ve třetí variantě po zatím v této oblasti neúspěšných projektech SÚKL. Přitom se jedná o vemi malou část budoucího systému eHealth, který má být podstatně složitější, takže je zde vidět nezvládnuté řízení projektu i v relativně mnohem menších dimenzích. Tento neúspěch softwarových aplikací není jen v oboru zdravotnictví, ale týká se řady jiných problematických a ztrátových projektů v jiných sektorech veřejné správy. Jde ovšem o tematický okruh, který zřejmě neměl být během daného setkání ELF v takovém rozsahu diskutován.
Někteří účastníci kladli otázku, jak je možné, že produkt pro šifrovanou komunikace eZprava https://www.lekarskyemail.cz/ se poměrně široce mezi lékaři používá (nelze dohledat), aniž by byli k tomu nuceni a je podporován Sdružením praktických lékařů ČR https://splcr.cz/ .Možným důvodem je možná už apriorní obecná nedůvěra v podpůrné počítačové systémy, jejichž původcem je státní správa a navíc jsou prostí uživatelé přinuceni je používat pod hrozbou drastických pokut (účtenky EET, eRecept). eRecept má navíc drahou a pohnutou historii dvou nepovedených pokusů, které potrefené dobrovolníky a nadšence stály dost práce i nákladů. Drobní obchodníci ani lékaři rozhodně nejsou sociální skupiny, které lze označit za fanoušky digitálního světa. To, že se snad rozhodli někteří lékaři a zdravotnické subjekty systém eZprava používat pro vnitřní komunikaci svědčí o určité potřebě, která však musí být snadno a průhledně realizovatelná. Možná, že má na pozitivní přijetí vliv i původce nasazení komunikačního systému, kterým je lékař. Rozhodně tento systém neřeší prakticky nic z možných nadstaveb pro zdravotnickou komunikaci a jde o jeden z mnoha šifrovacích systémů pro posílání elektronických zpráv, k němuž lze mít řadu bezpečnostních i technologických výhrad.
Nemohu souhlasit ani s výrokem Pavla Vepřeka, že by systémy pod eHealth by měly být považovány jen za součást zdravotní péče. Systém eHealth tak, jak je vytvářen v různých zemích je založen na centrálním systému s kompletním záznamem o pacientovi (elektronická zdravotní dokumentace, http://www.ezdrav.cz/serial-o-elektronizaci-dil-sesty-elektronicka-zdravotni-dokumentace/ , electronic health record http://www.aafp.org/practice-management/health-it/product/intro.html ). Pokud by se měly vytvářet složky eHealth postupně a odděleně (a nejspíše i různými dodavateli), pak by v každém případě měla být nejprve k dispozici (kromě jiného) analýza cílové infrastruktury, procesní analýza stávajícího stavu zdravotní péče a vytvoření všech podpůrných standardů. Teprve potom by bylo racionální začít vytvářet digitální subsystémy s předvídáním možností vzájemné budoucí integrace. Po provedení těchto prací v oblasti legislativy a technologií by mohla být daná mozaika systémů podle priorit návazností úspěšně realizovatelná. Kdo a jak by měl tyto práce provést je ve hvězdách a rozhodně se současné výsledky padající z různých "řešitelských" týmů uvedenému komplexnímu zadání ani neblíží.
Okrajově zmiňovaná témata jako je telemedicína - dálkový přístup k (zatím neexistujícím) elektronickým záznamům nebo mHealth (mobilní komunikace s elektronickými záznamy) jsou zatím jen v rovině sci-fi.
Poznámky k uvedenému setkání mají ilustrovat chaos, který stále panuje v oblasti rozvoje elektronicky (digitálně) podporovaných procesů ve zdravotnictví. Nejvíce zarážející v daném stavu aktivit v tomto směru je to, že se řešitelské týmy minimálně inspirují zahraničními zkušenostmi, které často mohou nabízet inspirativní a ověřené postupy.